Všechno probíhalo v pořádku. Na stránkách British Airways jsme vyplnili všechny údaje, napsala jsem číslo karty, do kdy platí, od jaké je banky, co je to za typ atd. a zmáčkla jsem tlačítko pokračovat. Vyskočilo na mě okno, že moje banka si chce ověřit moji totožnost, takže mám vyplnit zase nějaké údaje, mezi jinými i social security number (SSN). To jsem do banky nesla asi tak před čtvrt rokem, aby si ho zanesli.

Když mi asi potřetí systém nahlásil, že moje data nesouhlasí, tak jsem zavolala na kontaktní číslo Wells Fargo (naše banka). A tam mi pán (mimochodem příjemný, opravdu, byla jsem překvapená) sdělil, že to moje SSN není propojeno s tou kartou a proto to nejde a že musím jít na pobočku. Popravdě řečeno, mně to docela naštvalo. Tak od čeho v té blbé bance jsou, když nejsou schopni udělat takovou drobnost. No nic, tak jsme se s tím smířili a dnes jsme šli do banky.

Tam to byl zase zázrak. Říkáme tomu člověku co a jak a on, že tomu nerozumí, že on to moje SSN v té mé složce má a že neví, kde je problém, ale pro jistotu zavolal na nějakou infolinku. Oni tam stejně vždycky volají na infolinky, i když by to snad měli vědět. Ok. Takže zavolal a dozvěděl se, že sice to SSN má, ale nějak neproběhla aktualizace toho systému, takže to číslo a karta opravdu nebyly propojené. A že musím teda podepsat nějaký papír a on že ho hned odfaxuje a že to bude vyřízeno do 1 až 2 pracovních dnů. To znamená v pondělí. Načež se ozval Jirka a tak mu pěkně od plic řekl, že už jsme tam s tím SSN byli asi dvakrát, že jsem si byla nechat navýšit limit a něco v tom smyslu, že máme důležitější věci na práci (tak přesně to neřekl, ale něco ve smyslu, proč tam musíme pořád lítat). Chudák člověk jen stál a ani neměl šanci nic říct. Každopádně jsme se dostali k tomu, že ta aktualizace proběhne nejpozději do zítra do večera. Tak aspoň, že tak.Jinak jsme ty letenky už zase zkusili koupit a pořád nic. Tak jsem opravdu zvědavá, jestli to zítra půjde.

No a abych pořád nemlela jen o té kartě, tak zítra máme poslední den školy a budeme mít party. Každý by měl donést něco na jídlo. Tak jsem koupila salát, do něho takové křupinky a zálivku. To jen tak, aby se neřeklo. A pak jsem upekla štrůdl. Dneska to trvalo asi jen hodinku a půl, protože mi pomáhal Jirka, tak to šlo od ruky. Strouhal jablka, kontroloval troubu, takže já jsem dělala jen to těsto. Každopádně myslím, že se nám povedly, i když místo omegy používám jen máslo a plech vymazávám jen olejem:-)

Dnes si taky cestou ze školy skočila vyřídit to moje SSN. Měla jsem s sebou všechny papíry a pas, radši i Jirkův a nakonec jsem potřebovala jen vyplněnou žádost a tu moji průkazku s pracovním povolením. I tak jsem tam ale byla docela dlouho. Ne, že by tam bylo zase tak moc lidí, jenže ze čtyř okének byla otevřená dvě a tak se to docela vleklo.

Když jsem se pak dostala na byt, tak na mě čekalo příjemné překvapení v podobě oznámení ve schránce, že mám na poště dva balíky. Jednu učebnici gramatiky a jeden balík od našich. Pořádně jsem celý papírek prozkoumala, jestli tam není nic, jako že ten stejný den si pro zásilku můžu přijít až v pět odpoledne nebo něco, a když tam nic nebylo, tak jsem se celá šťastná vydala odpoledne na poštu.
Samozřejmě jsem si tam musela zase tak půl hodiny počkat, než na mě přišla řada, ale dobrý. Jen, když už jsem konečně byla u okénka, tak mi paní povídá, že jak jsem to oznámení dostala teprve dnes, tak oni tam ten balík a) buď ještě nemají zpátky a nebo b) ho nemají v databázi. Tak jsem byla trošku naštvaná. A chtěla jsem si spravit náladu latečkem ze Starbucksu. Ale asi jsem byla moc chtivá, protože jsem se tou kávou tak trochu opařila. No, dobře mi tak.

Do fitka jdu až v pátek, volala mi dneska ta paní/slečna, že musí k doktorovi, takže to potřebuje přehodit. Neva, aspoň se ještě zítra pořádně naperu:-)

Odpoledne jsem se vydal na „sociálku“, zažádat si o social security number (SSN) – asi něco jako naše rodné číslo. Je to originální číslo, pod kterým budu veden v americkém sociálním systému. Většinou se na něj ptají v bance, v obchodech při kontrole kreditu apod. Je to docela jemná záležitost – vyskytují se tady případy zneužití SSN, takže se doporučuje nenosit ho v peněžence a nechat ho doma na místě zvláště odlehlém.

Po poledni jsme se sešli s Ivčou, že půjdeme zařizovat spolu. Když jsme přišli na daný úřad, tak jsme se mírně zhrozili, protože tam čekala asi dvacítka lidí, většinou postarších. Ale nakonec to netrvalo ani moc dlouho. Formulář, který jsem potřeboval jsem si vyplnil už dopoledne v práci a všechny ostatní papíry jsem měl taky připravené. Konkrétně je to formulář DS 2019, pas, příletová karta v pasu (I-94) a potvrzení zaměstnavatele – které jsem nakonec ani nepotřeboval, prý kdybych měl jiný typ víz. Podepsal jsem, že jsem si podal žádost, vzal si potvrzení a vydal se zpátky do školy odevzdat ho na personálním. Kartička se social security number by mi měla přijít do dvou týdnů.

Někde jsem četl, že mi univerzita nemůže vyplatit výplatu, pokud tohle číslo nemám. Takže jsem se na to chtěl zeptat přímo u personálního zdroje. No a když jsem se zeptal, tak jsem zjistil, že půlměsíční výplata – ve formě šeku – už na mě na personálním čeká od pátku v obálce.

Takže jsme hned zašli s Ivčou do banky, že si tam ty peníze vložíme. Malá pobočka zela prázdnotou. Jeden ze dvou mužů (ten blíž dveří) hned vyskočil a ujal se nás. Řekl nám, že šeky si můžeme vkládat na účet přímo skrz bankomat, a že nám to hned ukáže. Byl fakt moc zdvořilý. Malá poznámka: nevím, čím to je, ale ve všech pobočkách naší banky se setkáváme hlavně s indickými zaměstnanci.

Ve zbytku prodlouženého odpoledne jsem se konečně dostal k tomu, abych udělal fotogalerii. Já vím, trvalo mi to dlouho. Nakonec se vše podařilo a odedneška si můžete nejen číst text, ale i prohlížet fotky. Pro začátek vám ukážeme náš nový byt a fotografie z prvního výletu do San Francisca.

Dalším krokem bude zahrnutí obrázků do textů.

Slovíčko dne:
number – čti [nambr] – číslo