Po pracovním týdnu jsem se na tenhle pátek obvzlášť těšil, takže jsem byl rád, že se mi cestou z nákupu podařilo Ivču (ne)nápadně přemluvit na to, že si na večeři skočíme do oblíbené hospůdky na Telegraph Ave.

A hospůdka nezklamala. Už jsme tam jedli několikrát a kromě prvního rozkoukávání se (sendvič) jsem si neobjednal nic jiného než hamburger s barbecue omáčkou a slaninou. Pochoutka!

Takže se není čemu divit, že pří východu z hospody jsem si při slovech „To jsem se zase dneska pěkně najedl“ hladil bříško a zároveň po mikině roztíral už tak dost velkou kečupovou skvrnu, o které jsem do té doby neměl ani tušení.

Dneska jsem (zase při cestě zpátky) nastupoval do autobusu a byl tam ten samý řidič. Hned na mě spustil, že si mě včera ta paní fotila a tak. Sedl jsem si za něj a dali jsme se do řeči (jestli tam bude dneska zase, já na to, že jsem se kvůli tomu dneska učesal (ano, taky se tomu smál), on, jestli jsem se oholil a pod). Pak zastavil dobíhajícímu pasažérovi a od věty budu za to vybírat zvláštní poplatek jsme se dostali až k tomu, že to bude pivo pro osazenstvo busu.

Přes naši zemi jsme se dostali k diskuzi o alkoholu za volantem. Nepije od roku ’91. Když tady profesionální řidič nadýchá, tak má na tři roky utrum. „Normální“ řidič má jen přestupek, profesionální stopku. Nic takového si prý nemůže dovolit, řízení je jeho práce a byl by bez práce, že musí být profesionál.

Pak jsme se dostali k tomu, jak dlouho tady jsem, co jsem už viděl a jakou mám rád kuchyni. Dostali jsme se až k hamburgerům a k tomu, že fast foody nejsou ok, ale hospody, kde jsem je měl ok jsou. A když už hamburgerový fast food, tak in and out. Tak jsem slíbil, že hned po vyzkoušení budu referovat.
Rozloučili jsme se slovy nashle zítra, tak snad bude stejně dobře naložený.

Slovíčko dne:
driver – čti [drajvr] – řidič