Dnes ve škole jsme někteří zase dostali ten státní test. Jenže dnes to byl poslech. Některé otázky byly pěkně zapeklité. Resp. možná nebyly, ale já jsem jim nerozuměla:-) Takže jsem zvědavá, jak to dopadne.

Na dvanáctou jsem pak jela do laborky, kde jsem měla schůzku s paní na osobním oddělení. Vyplnila jsem všechny možné papíry a pak si paní vzpomněla, že jsem měla jít úplně někam jinam, protože ona mývá na starosti americké občany. A na lidi s vízy mají jiné oddělení. Takže mi všechno dala do obálky a domluvila mi schůzku s pánem na jiném místě. Mezitím jsem šla za panem profesorem, abych se nahlásila do služby. Moje práce teda bude jak práce laboratoři, tak práce v kanceláři (vyhledávání článků, atd.), ale přesnější informace dodám později.

Na půl čtvrtou jsem pak šla na to druhé oddělení. Předala jsem pánovi onu obálku, ten se na ni jen podíval a nechal mě vyplnit většinu znova:-) Aspoň jsem si natrénovala podpis. Taky mi řekl, kam mám zavolat a domluvit se kvůli daním, evidenci odpracovaných dní a kvůli heslu (jen nevím, na co to heslo je a to je asi trošku chyba, musím se zeptat:-))
Na to stejném místě jsem dostala i průkazku, se kterou můžu používat laborkové busy (člověk musí mít tuto průkazku nebo „bus pass“), dostanu se díky ní do budovy a až budu mít za sebou všechny bezpečnostní tréninky, tak i do laboratoří.

Takže toto jsem dělala dnes:-)

Po svatbě jsem poslal oficiální žádost o postdoc do Berkeley.

Hlavní součástí žádosti byl tzv. cover letter. Dopis, ve kterém jsem se představil a ve zkratce popsal zahraniční a tuzemské zkušenosti. K této oficiální žádosti jsem přiložil životopis, seznam publikací a doporučující dopisy od vedoucích z evropských laboratoří, kde jsem strávil část Ph.D. studia.

Obratem jsem získal odpověď z Berkeley, s upozorněním, že jsem sice poslal všechno, ale zapomněl jsem dodat termín možného nástupu. Domluvili jsme se tedy, že termín stanovíme na první polovinu ledna – do doby, kdy budou levnější povánoční letenky. Poté už se rozběhlo zařizovací kolečko, kdy se mnou jednal Cezar z kanceláře v Berkeley.

Nejprve mi poslal offer letter – dopis, ve kterém mi byla nabídnuta možnost postdocu na University of California, Berkeley v laboratoři zabývající se monolitickými stacionárními fázemi. Ten jsem musel vytisknout, podepsat (a tím potvrdit souhlas s podmínkami) a poslat zpět buď faxem nebo oskenovat a poslat mailem.

Následoval informačně-registrační formulář, ve kterém bylo nutné vyplnit základní informace jak o mně, tak i o manželce. V té době ještě Ivča neměla nový pas, takže jsem poslal jen informace o mně, s tím, že jsem potřebná data doplnil ihned po jejich získání.

Následovalo několik dní čekání, které skončilo zasláním formuláře DS-2019, který je nutný k získání J-1 víz do USA. Tento formulář je vlastně potvrzením univerzity o našem příjezdu.

Dalším krokem byl poplatek SEVIS. Poplatek SEVIS (Student and Exchange Visitor Information System) je elektronický systém, v kterém jsou uchovávána data o studentech a vědcích ze zahraničí. Pokud člověk vyjíždí s rodinným příslušníkem, platí tento poplatek pouze jednou, sám za sebe. Poplatek musí být zaplacen před podáním žádosti o víza.

Tento poplatek je možno zaplatit třemi způsoby: online kartou, poštou a pomocí Western Union. Já jsem si vybral první způsob a zaplatil poplatek pomocí specializované stránky. Zde je nutné vyplnit formulář, vyplnit základní údaje a číslo DS-2019 formuláře.

Po několika dnech jsem jen na stejné stránce zkontroloval, jestli byl SEVIS poplatek už převeden a zaregistrován. Byl. Takže nyní už zbývá poslední krok: domluvit si rozhovor na ambasádě.