Hlavním lákadlem je slavný sanfranciský krab Cancer magister, podávaný v sezóně od listopadu do června více i méně luxusními podniky. Fischerman’s Wharf není ale jen o plodech moře, ale i o mnoha dalších obchodech, muzeích a atrakcích.

Můžete zde navštívit velké akvárium nebo si půjčit kolo a jet se projet k nedalekému symbolu San Francisca – mostu Golden Gate.

Museum of the City of San Francisco a Treasure Island Museum vystavují arterfakty a předměty zobrazující barvitou minulost města. Ve Wax Museum vás uvítá skoro 300 voskových figurín významných osobností dneška i historie. Samořejmě v životní velikosti. Můžete potkat členy britské královské rodiny, Elvise, Beethovena a nebo slavnou Marylin. Celý spodní vestibul tohoto muzea je věnován expozici o Titaniku. A propo Titanik, když už procházíme Fischerman’s Wharf, nesmím zapomenout ani na ponorku USS Pampanito.

Zajímavým muzeem je určitě Ripley’s Belive It Or Not! Museum (Ripleyovo Věřte nevěřte muzeum), které nese název podle kalifornského rodáka Roberta I. Ripleyho. R.I. Ripley byl ilustrátor a sběratel různých podivných věcí. V jeho muzeu si můžte prohlédnou například lanovku zhotovenou z 275 000 sirek, dvouhlavou krávu a nebo repliku muže, který měl v každém oku dvě zornice (opět v životní velikosti).

Jednou z hlavních turistických atrakcí jsou lachtani (lachtani kalifornští), kteří se vyhřívají na molech. Turisté je mají radši než majitelé lodí, protože jim je ničí a pokud by jste se s lachtanem dostali do křížku, tak je schopný vám i urvat ruku.

Důležitou součástí Fisherman’s Whar je Pier 39 (Molo 39) z roku 1905. Toto přístaviště nákladních lodí bylo v roce 1978 zrekonstruováno do podoby klidné rybářské vesnice. Mezi námi, ona to zas až tak moc klidná rybářská vesnice není, protože je to plné turistů a jak množstvím lidí, tak i výšší cen by se to dalo přirovnat k našemu Václavskému náměstí.

V rybáršké vesničce potkáte pouliční umělce (od kejklířů, přes malíře a karikaturisty, až k muži hrajícím na jednostrunné housle – a to tak falešně, že jsem to i já poznal). Můžete se svést na poschoďovém montmartrovském kolotoči nebo si zkusit tzv. Turbo Drive, což je simulátor horské dráhy.

Bohužel pro spojence zasáhla ponorka i lodě vezoucí britské a australské válečné zločince. Posádka ponorky Pampanito ale dokázala zachránit 73 mužů a dopravit je do bezpečí.

V dobách bojů vyrážela s posádkou tvořící 10 důstojníků a 70 námořníků. Abych pravdu řekl, tak nevím, kam se všichni ti námořníci poskládali, protože uvnitř je opravdu málo prostoru. A plné bojové nasazení a „organizovaný chaos“ si už nedovedu představit vůbec.

Prohlídka ponorky začíná na zádi a končí na přídi – kde je torpédová místnost. Co mě překvapilo byly kavalce upevněné nad torpédy. Na druhou stranu, pokud by došlo k zasažení ponorky, tak je asi jedno, kde zrovna ležíte. Další z věcí, co na mě docela zapůsobila byl telegram pro jednoho z vojáků informující o tom, že se mu narodil syn. Pár strohých informací a nic víc – asi měl dotyčný v tu dobu radost, ale určitě chtěl být jinde.

Na konci prohlídky jsme se potkali s pánem, který píše o ponorkách knihu. Měla by se jmenovat Hidden sky (Skryté nebe). Tak až někdy takovou knihu uvidíte, tak dejte určitě vědět.