Začali jsme tím, že v pátek večer nám Jana půjčili auto, pochovali jsme si Viléma a jeli jsme domů. Myslela jsem, že budeme vyjíždět nejpozději v 9, ale jak už to tak někdy bývá, tak jsme odjeli později, ale ne o moc, kolem čtvrt na deset. Cesta měla trvat kolem tří hodin k jižnímu konci jezera, ale ubíhalo to rychle. Po cestě jsme se poprvé v životě stavili u průjezdového Starbucksu, kde já jsem si dale ledovou kávu s mlíkem a ti dva ňoumové, co jeli se mnou, měli čokoládové Frapučino (taková naředěná zmrzka, aby se to dalo pít:-)) Když jsme tedy po těch třech hoďkách dojeli do South Lake Tahoe, tak jsme poobědvali v Applebee’s, kde Jirka měl steak, já jsme měla žebírka a Peťula kuřecí s těstovinami. Stavovali jsme se tam na jídle i druhý den, takže o tom už pak psát nebudu, ale moc nám tam chutnalo:-)

Od South Lake Tahoe jsme se vydali severně podél pobřeží jezera směrem k našemu hotelu. Cestou jsme zastavili na vyhlídce na Smaragdovou zátoku. Ta příroda je tam moc krásná a v zimě to musí být ještě hezčí. Asi jako naše zasněžené hory. Popojeli jsme pak o kousek dál, nechali jsme auto na parkovišti a sešli jsme asi 1.5 kilometrů dolů k pláži té zátoky. Tam stojí rádoby starý a rádoby vikingský dům, který jsme fotili jen z venku. Anglicky se jmenuje Vikingsholm (vikingský křemelák???), ale já tomu říkám Helmův žleb:-)

Když už jsme byli u té vody, tak jsem do toho jezera vlezla. Jako jediná, podotýkám. Peťulka si namočila jen ťapičky a Jirka to jistil ze břehu. Myslela jsem si, že ta voda bude studenší. Jako teplá nebyla, to ne, ale já bych zase do žádné ledárny nevlezla, takže asi tak.

Když jsme se pak dostali zase k autu, tak už bylo po páté, takže jsme už jeli do hotelu. Bylo to v resortu Squaw creek a můžu jen doporučit. Ten hotel obklopují hory a golfová hřiště a protože tam prší celkem často (a protože ty trávníky zavlažují:-)), tak je tam moc hezky zeleno. Náš pokoj pak byl naprosto luxusní. V ložnici, kde jsme všichni koukali na Noc v muzeu 2, byla obrovská postel, v obýváku pak velký rozkládací gauč a pozor – krb:-) Ten byl strašně těžký na ovládání – zmáčkl se čudlík a začaly plápolat plamínky podporované nějakým plynem:-)

Samozřejmě jsme hned po příjezdu šupli do bazénu a dali jsme si mojito. Na véču jsme pak šli do hotelové restaurace, kde moje a Jirkovo jídlo bylo vynikající, Petřeno vůbec, tak jsme se podělili.

Druhý den ráno jsme po snídani vyjeli ještě víc směrem do vnitrozemí na hranici s Nevadou a pak už jsme se vraceli přes hory a doly až do Berkeley. Provoz u Sacramenta byl brutální, samá zácpa, ale dojeli jsme v pořádku a ve zdraví:-) Jak už jsem říkala, super víkend v krásné přírodě.

Více fotek najde dychtivý čtenář v galerii:-)