San Francisco

Omlouvám se všem za zpoždění:-) Včerejší výpadek internetu a moje lenost za to můžou, že jsem ještě nedala na web pondělní příspěvek:-)

Každopádně jsem toho dnes měla na zařízení dost. Jako první jsem šla ráno do školy pro dospělé:-) zapsat se na kurzy angličtiny. Všechno probíhalo v pohodě, vyplnila jsem jakýsi formulář a šla jsem do jedné třídy na rozřazovací kurz. Byl tam nějaký učitel, pán tak 55 let, odhadem. A už to začalo. Nejdřív se mě jen zeptal, jak se jmenuju, kde bydlím, co mě přivádí do školy atd. a pak už jsem dostala první test. Bylo to porozumění textu. Nejlepší byly první dvě otázky, kde na stránce bylo asi 6 piktogramů (schody, autobus, výtah, voda,…) a otázky byly: na kterém obrázku je voda a na kterém obrázku jsou schody. Pravda, dál už to tak lehké nebylo, ale jak jsem pochopila asi za půl hodiny, tak ani tyto otázky nebyly od věci. Postupně totiž přicházeli další a další lidi. Mezi nimi i jedna Číňanka a jeden Iráčan. Ta paní se šla asi po půl hodině marného snažení zeptat, jak a co má vlastně dělat, i když jí to před tím ten učitel vysvětlil. A ten kluk, ten to u těchhle dvou otázek zabalil úplně. Asi tomu nerozuměli. No, ne asi, ale určitě. Já jsem teda svoje výsledky odevzdala, a i když jsem si něco musela trochu domýšlet, tak to dopadlo docela dobře. 19 bodů z 20.

Pak přišla na řadu gramatika. A to byla katastrofa, jak jsem čekala. Sice jsem se snažila, ale občas jsem se dostala do situace, kdy jsem se koukla na svůj papír se zakroužkovanými A nebo B nebo C nebo D a říkám si, teď už jsem dlouho nedala A, tak jsem ho zakroužkovala. Gramatika už mi nepřišla tak jednoduchá a taky to tak dopadlo. 27 bodů ze 45. Poslední pak byl na řadě poslech. A to už bylo zase lepší, pravděpodobně to bylo tím, že to bylo namluvené pomalu a srozumitelně, ale výsledek byl 35 bodů ze 40. Tímto mi skončily rozřazovací testy a ve středu mám informativní schůzku, kde nám budou říkat, jak to tam chodí atd.

Cestou ze školy jsem se stavila na poště, abych poslala šek na nájem. Fajn, byla tam zase fronta, jak když jsem tam byla posledně, tak jsem zkusila automat. Myslela jsem si, že to snad nebude moc těžké, textu přece rozumím docela dobře (viz 19 bodů z 20:-)). A taky to bylo v pohodě, takže jsem si nakonec nechala vytisknout 18 známek, abychom nemuseli s každou obálkou lítat na poštu. Do téhle doby to bylo v pohodě. Pak jsem se přece jen odvážila a zeptala se jedné paní z pošty, jestli to tak mám dobře. Měla jsem přece jen strach, abych tam nedala levnou známku. No, a ona mi říká, že to je moc. Jak jsem totiž kupovala asi před týdnem ty obálky, tak ty už mají hodnotu té mojí známky. Možná mi to minule říkali, ale i když bych měla rozumět i poslechu, tak jsem to nějak nepobrala. A takových obálek máme pro jistotu 10. Zkusím dát na aukro 8 amerických známek:-)

Pokračovala jsem krasojízdou městem. Potřebovala jsem dvě fotky 5×5 cm kvůli tomu pracovnímu povolení. Měla jsem po cestě jednu takovou drogerii, kde jsem věděla, že to tam dělají. Tak jsem tam šla a probíhalo to tam asi tak, že paní vyšla zpoza pultu, před jedním regálem stáhla bíle plátno, vyfotila mě a já jsem za 10 minut odcházela s fotkami. Samozřejmě mi to na nich velmi sluší.

Cestou zpátky na byt jsem se stavila u opraváře obuvi, abych si nechala vyměnit podpatky na lodičkách. Vyměnil mi je ještě ten den a zaplatila jsem 10 $. Mám najednou o dost hodnotnější boty:-)

V jednu hodinu jsem potom měla schůzku v international office. Potřebovala jsem se zeptat na pár maličkostí kvůli tomu pracovnímu povolení, takže jsem tam moc času nestrávila – asi 5 minut. Ale teď už všechno vím a ve středu to vše pošlu.

Když přišel Jirka z práce, tak jsme vyrazili do města. Neměli jsme co na večeři a já jsem ještě chtěla kabelečku na party. Prolezli jsme, co jsme mohli. Já vím, jsem vybíravá, nechtěla jsem si koupit kabelku za 120 $. Přišlo mi to jako zbytečný. Až skoro jako úplně poslední možnost jsme vlezli do jednoho obchůdku, kde měli všechno možné a tam jsem si koupila kabelku za 6 $. A je úplně dobrá. Měli tam ještě modrou, tak přemýšlím, jestli ji nepotřebuju:-)

A jako bonus jsme vlezli do dalšího knihkupectví s použitými knížkami a mám Harryho trojku:-)