San Francisco

Na dnešek jsem měli naplánovaný výlet s Gregem a s Debbie do San Francisca. Vyzvedli nás kolem deváté ráno a jeli jsme. Měli jsme celý den docela štěstí na počasí, protože nepršelo, moc nefoukalo a sem tam vysvitlo slunko, takže bylo docela příjemně. První jsme zastavili u pobřeží tichého oceánu u mola číslo 39.

Těch mol je tam strašně moc, ale 39 je hodně známé, nevím proč, ještě jsem to nenastudovala, ale jakmile to budu vědět = jakmile se přemůžu a přečtu si to v průvodci, tak informace doplním:-) Tak jako tak je tam plno restaurací, obchůdků se suvenýry, kolotoče, stánky atd. Je tam i stánek, kde se dá koupit vlastní škeble s perličkou uvnitř. U toho mola jsou samozřejmě malá molíčka, kde „parkují“ soukromé lodě. Jedno takové malé molo si ale pro sebe zabrali lachtani. Ale těch tam bylo. Snad možná 70 nebo 80.

U vedlejšího mola mají zaparkovanou starou ponorku, na kterou se dá jít. Tak jsme šli:-) A asi bych nechtěla sloužit na téhle ponorce. Všechno to tam bylo strašně maličké. Úzké chodby, málo místa na spaní a vůbec. Ale jsem ráda, že jsme to viděli. U nás se asi na námořní ponorku nepodívám.

Po procházce po pobřeží jsme vyjeli nad město na vyhlídkovou věž. Nahoru na rozhlednu jsme se dostali výtahem, který řídila jedna starší číňanka a které nerozuměli ani Greg s Debbie:-) Ale výhled to pak byl perfektní. I když bylo zataženo, tak jsme vše měli jak na dlani: Alcatraz, Golden Gate Bridge, město i přístaviště. Poté už se schylovalo k půl jedné a už jsme měli trochu hlad, tak jsme vyrazili k restauraci.

Greg s Debbie říkali, že normálně je problém ve městě zaparkovat, ale teď se ještě navíc slaví nový čínský rok, takže se nedalo už vůbec zaparkovat. Po asi půlhodině kroužení jsme pak naštěstí jedno místo objevili. Bylo i nedaleko naší restaurace. Takže jsme šli do „smradlavé Růženy“:-) Ta restaurace se tak jmenuje proto, že všechna jídla obsahují česnek. Gregovi sice asi před dvěma týdny brali žlučník, ale jedl s námi a říkal, že mu to nic nedělá. Ale já bych jedla taky, protože to bylo vynikající.

Na začátek jsme dostali tzv. Bagna Calda, což jsou vařené česnekové stroužky s ančovičkami v olivovém oleji a je to moc dobré. Tím vařením se z toho nějak dostane ta štiplavost, takže je to pak takový sladký česnek (nevím, jak to mám popsat). A jí se to s houskami. Já jsem si pak jako hlavní dala kousek (resp. pořádný kus) hovězího, samozřejmě s česnekem a s bramborovou kaší. To maso bylo úplně měkké, že jsem jedla jen vidličkou. Debbie měla to stejné, Greg měl kuře a Jirka vepřové. Vážně jsme se najedli moc dobře.

Na zpátek jsme nejeli stejnou cestou. Tak jako tak jsme museli přes most. Tam jsme jeli přes Bay Bridge a zpátky nás Greg vzal přes Golden Gate Bridge, i když je to asi třikrát delší cesta. Je to vážně něco. Pak ještě zastavil na odpočívadle kousek za mostem, abychom si ho mohli v klidu vyfotit. Tam jsem se ale pěkně naštvala.

Jak jsme tam stáli, tak k nám přišla holka, že jestli nemáme propisku. Tak jsme si mysleli, že si chce třeba napsat pohled nebo něco takového, tak jí Jirka půjčil svou. A to ona ne, vzala si tu propisku a začala společně se svými třemi kamarádkami čmárat vzkazy na dřevěnou lavičku, co tam byla. Tak jsem přemýšlela, jestli se mi to zdá nebo ne, jestli po ním mám skočit, nebo jí švihnout, nebo já nevím. Propiska naštěstí píše a funguje dál:-)

Už ráno, když jsme vyjížděli, tak se nás Greg s Debbie zeptali, jestli už nám přivezli z Ikei náš stolek, který cestou sem rozbili – nedovezli. Takže už na konci výletu nás ještě vzali do Ikei (anglicky se to čte Ajkia), kde nám pomohli vyřídit onu reklamaci. A stolek opravdu už máme doma, je složený a teď, když píšu, na něm mám položený notebook:-) Byl to opravdu moc pěkný den. Greg s Debbie jsou na nás moc hodní a už teď říkali, že kdybychom chtěli něco podniknout, tak jim máme dát vědět, že bychom mohli zase dohromady.

Vážně jsme si dnešek moc užili a myslím, že oni taky:-)