Monthly Archives: February 2010

Čínský nový rok

V sobotu jsme byli mrknout na ten čínský nový rok do San Francisca, jak už jsem psala. Nejprve teda musím podotknout, že jsme úplně hloupí, jak Jirka, tak i já. Přišli jsme tam toitž asi o hodinku dřív, abychom chytli dobré místo na kraji silnice. To jsme chytli, ale bylo nám na prd, protože jakmile začal průvod, tak později příchozí si prostě stoupli před nás a bylo to. No jo. Nedalo se nic dělat. Ale já jsem pak na půlhodinku vylezla na strom za sebou, abych měla lepší výhled na kameru:-) Výhled byl fajn, ale video nic moc. Rychle se setmělo, takže není moc poznat, co jsem natáčela, takže video nebude. Ale vybrala jsem pár fotek, které Jirka nafotil a ty sem vložím. Opět, jsou trošku tmavší, ale shovívavý čtenář promine.

Ze samotného průvodu jsem pak měla pocit asi takový, že jsem ráda, že jsem to viděla, ale jednou mi to stačilo. Nevím, bylo to všechno na jedno brdo. Ani těch alegorických vozů moc nejelo. A nejnudnější bylo, když asi patnáct minut projížděli v autech místní politici a mávali na všechny strany. Na druhou stranu, když šly malé děti, tak to bylo moc pěkné. Jednou byl prcek převlečený jako tigr (nebo co) a v té samé skupině byl i dospělý člověk převlečený za tigra. No a ten dospělák začal toho maličkého honit. Jen chvilinku, pár vteřin, ale ten petal. Ty nožičky mu kmitaly jak o závod:-)
Asi po dvou hodinách jsme se pak spakovali a šli jsme na metro. Přece jen, stát hodinu na stromě se po čase omrzí:-)

A dnes jsme na dvanáctou šli ke Stuartovi, který pozval pár lidí, abychom se koukali na finále hokeje. A k tomu připravil různá kanadská jídla. Např. vafle s javorovým sirupem, pekanovými ořechy a šlehačkou, hranolky zapečené se sýrem a “uhem” atd atd a co bylo nejlepší, tak zapečené brambory se sýrem, ale nevím, jak je dělal, ale bylo to vynikající. Musím mu říct zítra o recept.

P.S. Za tři měsíce už zase budem doma:-D

P.P.S. Fotky z průvodu zde v galerii🙂

Planý poplach

Tak už máme konečně pátek večer. Jsem docela ráda. Zítra budu spát do aleluja. I když, na co si vlastně stěžuju? Do angličtiny mě nikdo nenutí chodit, takže bych se mohla válet furt, ale to bych si to vyčítala. Každopádně, každý pátek, když se vzbudím a mrknu na maily a na facebook, tak mě může klepnout, protože tam (na facebooku) si už všichni vylívají srdce, jak už jsou doma po práci a po škole a tak a já pomalu ještě nevidím:-)

V týdnu snad nejvetší vzrůšo (hned po tragédii z rozbitým rumem) byl poplach u nás v práci. Bylo to super. Jen si tak v klidu pracuju a u toho jsme zrovna povídali s Jirkou, když se rozeřval alarm. A fakt brutálně nahlas. A musím teda uznat, že máme neuvěřitelně chytrou budovu, protože v tu ranu se samy od sebe začaly zavírat dveře atd atd. Protože my, zaměstnanci, jsme disciplinovaní, tak jsme se spakovali a šli ven, jak máme nacvičené. Za chvilku dorazili laborková hasiči, aby to ošéfovali. Nakonec z toho nic nebylo. Jen se kontrolovalo nějaké čidlo a omylem se ten poplach spustil. Ale byla to sranda.
Jinak tu máme aprílové počasí. Jeden den je nádherně, druhý den prší a dnes tu bylo oboje. Ráno a večer super, odpoledne déšť.

Zítra jdeme do San Francisca mrknout na průvod k čínskému novému roku. Vezmu kameru a zkusím něco natočit, pak to dát do kupy a na net. No uvidíme. Nemám tu odborníka Peťulku, tak snad se s tím poperu.

Rumová tragédie

Tak včera konečně přišly balíčky od našich. Zajímavé bylo, že přišly oba dva zaráz s tím, že jeden byl posílaný o týden později než ten druhý. No, je to záhada. Každopádně, cestou toho prvního balíku došlo k tragédii a naše záchrana ve formě půllitru rumu se rozbila:-( Je to prostě hrůza. To byla nejhorší zpráva toho týdne, možná i měsíce. Na druhou stranu to je celkem sranda, protože všechny čokoládičky, co byly v tom balíku taky, voní jako rum:-) Bohužel to teda neproteklo přes obaly, ale pokaždé, když se ta krabice otevře, tak máme aspoň iluzi rumu. Musíme si v létě dovézt víc. A naložíme i tetě a Jarkovi:-) A pak ještě Peťulka, takže když to tak počítám, tak pokud bychom se drželi celních předpisů, tak toho budeme mít pak do konce roku 5 litrů:-) a s tím snad vydržíme.

Takže to je tak asi zpráva dne. Teď už jen můžu dodat, že na rozdíl od včerejška je tu zase hnusně a prší jak z konve. Počasí má prostě špatný orientační smysl pro humor.

Nic nového

Tak já teď nějak ve zkratce shrnu, copak se nám přihodilo. Víceméně nic. Pořád čekáme na balíček s rumem, který ne a ne přijít. Peťulka správně poznamenala, že američtí pošťáci teď mají dobré časy – s naším rumem. A je to trošku krize, protože zásoby z vánoc už došly a máme už jen slivovici. Nevím nevím, co budeme dělat, až budeme úplně na suchu:-) Každopádně, na poště je to ošéfované, že jakmile dorazí, tak se mi ozvou. Snad to bude brzo.

V týdnu, až na čtvrtek, bylo všechno v normálce. A proč ne ve čtvrtek? To jsem totiž byla ve městě se Stuartovou slečnou Martinou, která přijela na návštěvu. Bylo to fajn. Aspoň na mě zase mluvil někdo, kdo umí opravdu anglicky. To “české patro” je prokletí:-)

A na víkend mě pámbů potrestal za to moje chvástání o pěkném počasí, protože se lehce ochladilo, ale hlavně zase prší a sluníčko nevyleze a nevyleze. Takže jsme celý den nevylezli ani my. Jen teď večer jsme šli do kina na Percy Jackson: the lightning thief. Je to myslím doma zloděj blesku, ale to si nejsem jistá, protože ukázky jsem viděla jen tady. Musím říct, že mě se to moc líbilo. Tak, a tím jsem odradila všechny, kdo znají můj vkus na filmy. Ale vážně, šli jsme tam s tím, že se podíváme na pohádku a pohádka to byla a hezky udělaná. A bylo tam relativně dost známých herců. Pierce Brosnan hrál kentaura, Uma Thurman byla Medůza, pak paní, co hraje v kriminálce něco hrála Aténu a Boromir z pána prstenů hrál Dia. Mám trošku problém s jejich skutečnými jmény:-)

Snad bude příští týden hezčeji. Takhle je to fakt nuda venku.

Jarní únor

img_4227.jpg V neděli na valentýna jsme se rozhodli, že nebudeme sedět doma na zadku a vyjeli jsme po dlouhé době do San Francisca. Víceměně s žádným cílem – šli jsme se jen tak projít:-) Jirka mě cestou strašil, ale já jsem mu řekla, ep ep, čerti nejsou:-) (to byla jen vtipná poznámka, kterou zasvěcení pochopí:-)). Ale teď vážně, je tu teď strašně moc hezky, přes den bych to viděla aspoň na 15°C a je to jak duben u nás doma. Tak jsem prostě neodolala a nahraju na web pár fotek, co jsme nafotili na naší ulici a pak v SF.

img_4215.jpg A tady je ten koláč.

Nakupování

Dneska jsme byli ve Vacaville na nákupech, jak už jsem předeslala v minulém příspěvku. Myslím si, že bych se měla nakupováním živit. A klidně i pro cizí lidi, fakt. Takže pošlete peníze a já vám nakoupím za pár korun tunu oblečení:-) Je teda pravda, že jsem dneska něco málo utratila, ale když se tak koukám na tu kupičku vedle gauče, tak to není zase taková hrůza:-) A taky bych chtěla být mimino, abych mohla nosit roztomilé oblečky s medvídky a nikdo by se mi nesmál:-) A nebo radší ne, protože to bych se asi sem tam vztekala jak dneska jeden malý chlapeček a to bych se zase styděla, že dělám scény, tak radši nic.

Koupila jsem si formu na koláč, tak se teď v troubě peče můj první apple pie, takže pokud se mi povede, tak donutím Jirku, aby ho vyfotil a fotky nahraju na web. Pokud se mi nepovede, tak už o jablečném koláči ani nepípnu:-)

Jak jsme nestihli začátek olympiády

Tento týden utekl jako voda. Asi taky zčásti proto, že to v práci šlo nešlo, takže to prostě odsýpalo a nebyl čas se nudit. Super pak byl hlavně čtvrtek, protože jsme měli party v angličtině. Tentokrát jsme slavili čínský nový rok, valentýna a den presidentů. No, valentýna všichni známe, čínský rok teď bude rok tigra (ani můj ani Jirkův rok – já jsem myš a Jirka je had:-)) a den presidentů je na oslavu narozenin George Washingtona a Abrahama Lincolna (jeden měl narozku 12. a druhý 22. února) a slaví se vždycky 3. pondělí v únoru, což znamená, že v pondělí máme volno:-)

No ale abych se vrátila k té party. Já jsem donesla jednohubky, ale jinak teda nic moc. Mívali jsme lepší jídla. A hlavně jsem se těšila na čokoládový dort od své kamarádky z Brazílie Carly, ale ona je au pairka a musela zůstat doma a starat se o ty děti. Hm, tak to mě naštvalo. Ale přemohla jsem se a i tak jsem se přecpala vším možným – čínské, japonské, italské jidlo, pizza, kuřecí křidýlka a tak dále:-) Jsem statečná.

No a protože v angličtině je to jinak než všude jinde, tak tam jsme měli volno i dnes, v pátek. Takže jsem šla ráno do práce, abych do víkendu všechno dodělala. Bylo to fajn, všechno jsem stihla a odešla jsem už o půl čtvrté.
A teď koukáme na zahájení olympijských her, ale protože jsme looseři, tak jsme to zprovoznili až asi dvě hodiny po začátku, až byli všichni sportovci nastoupení a akorát jsme stihli představení, jak jako lyžovali po hoře z plátna. A nejlepší pak bylo, když pak jeli nahoru:-) A to mi ještě Jirka říká: naši vlajku ponese Jágr a prý ji ponese na hokejce:-) A já d***l jsem mu věřila:-) No aspoň je sranda. A každopádně už uvidíme zapálení ohně. To by mě zajímalo, co by se stalo, kdyby jim ten oheň nechytl. Hm.

Zítra jedeme nakupovat do Vacaville. Teda jen já a další 4 lidi. Jirka zůstává v Berkeley a chce jít na chvilku do práce. Doufám, že vstanu, protože jsem se přervala teplými bramboráky a nevím nevím, jestli neprasknu.

Poslední první víkend v Berkeley

Tento víkend jsme měli něco podruhé a něco poprvé. Ale začnu od začátku:-) jak se sluší a patří.

V sobotu ráno nás vyzvedli Jana se Cedrickem a jeli jsme na výlet na maják na Point Reyes, kde už jsme Jirkou byli, ale rádi jsme tam jeli ještě jednou, protože je to tam moc pěkné. Pravda, málem jsme neodjeli, protože hlásili bouřky a zrovna když Jana přijeli, tak lilo jak z konve. Ale já jsem předtím zkontrolovala meteorologickou mapu, takže jsem veděla, že u majáku neprší a ani se žádná vetší bouřka neblíží:-) Takže jsme jeli. A měla jsem pravdu. Když jsme přijeli, tak bylo strašně krásně. Prostě kýč. Bundy s kapucí nás ochránili před větrem, takže ani ten nás netrápil. Pravda, vyšlapat od majáku zase těch 300 nebo kolik schodů, to zase byla síla, ale nezůstali jsme tam.

Pak jsme se ještě stavili na pláži, která je chráněná a tudíž tam mají klid na život rypouši:-) To jsem si až před chvilkou našla ve slovníku, že se ty zvířata jmenují rypouši. A taky jsem to ani dřív neslyšela. Prostě jsou to takoví škaredí velicí lachtani.

Když už jsme pak jeli zpátky do Berkeley, tak jsme se stavili na jídlo v té české restauraci stejně jako minule. My z Jirkou jsme měli každý klobásu, Cedric guláš a Jana pečenou kačenu – půlku pečené kačeny. No a točenou plzeň. Docela jsme si pošmákli, ale málem jsme tam myli nádobí, protože kartami se nedalo platit a na hotovosti jsme neměli tolik peněz. Naštěstí měl Cedric šek, takže se to udělalo takhle. Ale to jsem prostě nezažila, aby se někde v USA nedalo platit kartou. No nedá se nic dělat. Taky si začnu nosit šek.

No a dnes přišel Stuart na “brunch” = obědaně. Nejdřív dostal lívanečky ala mamka, později hemenex a zlatý hřeb tohoto dne pak byl boršč. Udělala jsem boršč. Pravda, poprvé v životě, což není moc chválihodné, ale na druhou stranu je fakt vynikající. Děkuju Ježíšku za tu kuchařku:-)

Ve tři jsme pak vypadli ven směrem k Ramimu (kluk z práce). V televizi se hrálo finále amerického fotbalu a tady je to velká událost. Tak jsme šli, abychom byli mezi lidmi a bylo to fajn. Na příští party u nás doma budeme mít sangriu. Těšte se:-)

Plavání

Včera večer jsem si vyřídila členství do univerzitního sportovního areálu. Nebylo to zadarmo, ale jsem super ráda, protože mám teď přístup i do bazénu. A hned ten večer jsem šla plavat. Naštěstí jsem nebyla sama, ale šel i Robert a Jennifer a to jsem byla ráda, protože jsem aspoň nemusela bloudit po chodbách té budovy. Ale teď k tomu bazénu. Ten je úplně super. Je venkovní, ale vyhřívaný. Nevím, kolik stupňů to tak bude, ale když jsem do toho bazénu lezla, tak mi ta voda vůbec nebyla studená, takže odhadem tak 25°C, ale mohlo to být i míň, protože jsem do té vody utíkala, abych nemusela stát na tom studeném mramoru a v tom “mrazu”.

Plavalo se pak úplně skvěle. Uplavala jsem 34 bazénů krát 30 metrů rovná se 1020 metrů, takže napoprvé to docela šlo. Jen pak vylézt a přeutíkat do šaten, to chtělo dost odvahy:-) Už se těším na ten bazen zase. Přemýšlela jsem, že bych tam skočila zítra z práce, ale protože teď zase prší, tak v dešti nevím nevím.

Jinak všechno v pohodě. Jak v angličtině, tak v práci, tak i doma. Teď už jen čekáme na dodávku českého rumu:-) Naštěstí ještě nejsme úplně na suchu. Uf.