San Francisco

Jak jsem psala včera, dnes jsme byli navštívit Antelope Canyon. Měli jsme to od bydlení kousek, jen asi 5 minut. Původně jsme chtěli vyjet až na poledne, abychom měli hezké světlo a aby paprsky slunce procházali skrz. Ale nakonec jsme vyjeli už na půl desátou, protože ráno poprchalo a bylo pod mrakem. Naštěstí v tom kaňonu bylo relativně jasno od toho jak se světlo odráželo od těch skal. A i když jsme neviděli přímo paprsky slunce, které procházely malými otvory v těch skalách, moc se nám to líbilo. Jsou to jeskyně pískovcového původu a jsou červnené. Voda je navíc vymlela do různých tvarů, takže na jedné fotce je Elvis a pod ním – jak já říkám – ječící paní, dál pak srdce, orel, západ slunce nad Monument Valley a podobně. Strávili jsme tam hodinku a nakonec jsme opravdu byli rádi, že jsme nečekali, protože na odpoledne hlásili bouřky (do jedné jsme pak vjeli) a tam, když prší, tak nikoho nepouští, protože se jim v tom kaňonu nahromadí voda až do výše tří metrů. Jak říkala Peťulka: Ale to bych se utopila!!!
Cestou z kaňonu jsme se zastavili u přehrady Glan Canyon Dam a v jejím návštěvnickém centru, kde jsme koupili magnetky, pohledy a dozvěděli jsme se, že jen pět mílí odsud je místo, kde řeka Colorado obtéká roklinou kus skály a vypadá to jak podkova. Muselo se k tomu jít kilometr pěšky, což nám nevadilo, když jsme se to dozvěděli, ale když jsme pak museli do kopce, z kopce a zpátky a naše ťapičky se bořily do rozpáleného písku, tak jsme byli rádi, že jsme v autě:-) Ale ne, bylo to moc pěkné. Jirka má hezké fotky, ale než on se odhodlá, tak musíte vzít za vděk mými fotkami.

Teď už zase přespáváme v Las Vegas v motelu, který je hned na té hlavní ulici. Cesta sem byla zatím nejdelší. Myslím v kuse. Zase jsme jeli kolem pěkných skal. A projeli jsme dnes třemi státy – Arizona, Utah a Nevada. Zítra máme v plánu Údolí smrti. Uaaaaaa.
Fotky jsou opět v galerii:-)