Den dva
Sobota, Srpen 14, 2010 22:30. Autor: iva
Příspěvek napíšu snad večer, ale ráno jsem dala do kupy fotky z naší zastávky v Kings Canyon a Sequoia National Park a jsou zde v galerii:-)
O hodinu později:-) Ok, jdu na to:-) Už píšu z Los Angeles z motelu a je to fakt fajn. Včerejšek bych totiž nazvala kinder vajíčkem. Velice fajn a s překvapěním:-)
Jak už jsem psala, první noc jsme spali ve Fresnu a po snídani jsme v už před osmou ráno vyrazili do Kings Canyonu. Cesta ubíhala dobře a za chvilku jsme byli na místě. Po nákupu magnetků a pohledů jsme se jeli podívat na strom generála Granta, kterému se říká národní vánoční stromeček a je třetí nejmohutnější v USA. Měli u něho cedulku se zajímavostmi např. stejný objem, jako má dřevo z tohoto stromu, by zabralo 37 milionů ping pongových míčků atd.
Protože je to kaňon a tohle bylo „na vrchu“, sjeli jsme do údolí. Už cestou jsme obdivovali moc pěkné výhledy na hory, které byly částečně schované v mracích a bylo to jak z pohádky. Když jsme dojeli dolů, zastavili jsme u stánku, kde prodávali geody neboli drúzy. Jak jsem si přečetla, tak jsou to kameny, které vzniky tak, že jak proudila láva a udělala se v ní vzduchová bublina, která ztuhla. Na povrchu ztuhla hned, ale vevnitř tuhla pomalu a formovala krystaly. A tyhlety kamínky tam prodávali, takže jsme si jeden vybrali a sami jsme si ho mohli „rupnout“. Je to fakt moc pěkné, jak je vidět i z obrázku:-)
Poté jsme pokračovali dál cestou údolím, až k druhým vodopádům, pak zpátky a do Sequoia National Park. V tomto parku jsme viděli největší sekvoji v USA, generála Shermana. Takže ještě někde najít tu druhou největší a máme celý stupínek vítězů. Tahle největší sekvoje už neroste do výšky, ale jen do šířky, ale i tak její každoroční přírůstek vydá za několik normálních stromků.
Cestou z parku jsme se ještě stavili v sekvojovém muzeu, kde pouštěli video popisující důvody, proč jsou sekvoje kontrolovaně vypalované. Je to např. kvůli tomu, aby se tím teplem otevřeli šišky a ty vysypou semínka, nebo kvůli tomu, aby se zničil mech, co roste po stromech a nebo kvůli tomu, aby se zničil plevel, který těm stromům bere živiny a světlo.
Protože pak bylo relativně brzo a na neděli jsme měli naplánovaný Hearst Castle, který byl asi dvě a půl hodinky od toho parku, rozhodli jsme se, že dojedeme až k pobřeží, tam si najdeme motel, přispíme si a ráno pojedeme na prohlídku. Plán to byl super, realizace horší. A tady právě přichází to překvapení. Když jsme o půl deváté přijeli do Morro Bay (naše vybrané město na přespání), byly všechny motely i hotely (včetně Marriottu), tak přecpané, že jsme to po čtyřech hodinách hledání bydlení zakempili v autě:-) Až později jsme se dozvěděli, že se zrovna hrál nějaký zápas v americkém fotbale. Příště budeme chytřejší. Naše stání bylo na parkovišti u obchodního domu, McDonalda a benzínky a rozhodně jsme tam nebyli sami. Měli jsme trošku strach, jestli usneme, ale nakonec jsme spali jak budulínci. Možná tomu trošku pomohl mamky a taťky rum, co jsme si vzali s sebou:-) Neříkám, že takové nocování musím mít pořád, ale bylo docela „cool“:-)
Utíkám psát o dnešku:-) Za 30 minut je to tu i s fotkami.
