Jak jsme šikovní
Pátek, Červenec 2, 2010 22:30. Autor: ivaZa to, že jsem teď nic nenapsala, tak za to může Peťulka:-) Pořád máme nějakou zábavu, tak už pak nemám čas na psaní. Ale za ten týden, co je tady, jsme toho zvládli vidět a udělat docela dost.
Hned v úterý ráno jsem Petru chudinku donutila jet do San Francisca do školu. Ale jela jsem s ní, aby neměla trauma. Našly jsme to v pohodě, celá cesta od bytu až do školy trvá hodinu. Není to málo, ale ani to není tragédie. Ve škole si pak Peťulka napsala rozřazovací test (79 bodů ze 100!!!) a od pondělka začne chodit na „tvrdo“. Dopolední vyučování je od devíti do jedné, pak je půlhodinka volno a odpoledne od půl druhé do půl páté. Pondělí až čtvrtek. Protože už teď umí anglicky dobře, tak po pěti týdnech ve škole si myslím, že bude excelentní:-)
Ve středu jsem jela z práce dřív a vyřídily jsme si s troubou členství v posilce, kam jsem chodila už minulý rok. Domluvily jsme se, že budeme hlavně chodit na cvičení s instruktorem a ne, že budeme makat na strojích. Včera (ve čtvrtek) jsme šly na PiYo (Pilates a Joga nakombinované) a dnes jsme šly na hip hop:-) PiYo bylo fajn, docela makačka, i když to tak nevypadalo. A hip hop byla makačka jak prase. Ten instruktor přišel o 15 minut později, za což jsme posléze byly rády, protože už po dvaceti minutách jsme byly na mrtvici. Ale bylo to super. Zítra valíme na Zumbu.
Ve středu v podvečer jsme ještě vyjely k botanické zahradě, kde jsme si dali sraz s Jirkou a šli jsme se podívat na rostlinu Titan Arum, která má největší květ na světě a trvalo jim 15 let, než vykvetla poprvé. Nevím, jestli to bylo teď, a nebo jestli už kvete po několikáté. Každopádně byli všichni rádi, jaká je to vzácnost, že kvete, protože i když se udělá „poupě“, tak se neví, jestli to bude květ a nebo jen list. No, takže jsem viděli největší květ na světě. A protože bylo moc hezky, ještě jsme se po té zahradě trošku prošli a pak jsme jeli domů. Musela jsem ještě vařit. Udělala jsem mamčin cukýnový kotlík. Jirka se nejdřív šklebil, když jsem mu řekla, co bude, ale fakt se mi povedl a říkal, že ho mám zase někdy udělat (Jirka : Ivuška = 0 : 1).
Dneska přijel na víkend Martin, Jirkův svědek. Šli jsme večer na sushi a pak ke Stuartovi slavit Canada Day. Začíná nám ten víkend docela dobře:-)



mamka Iva říká:
4. Červenec 2010 v 20:33
Jste fakt moc šikovní